Biologie - kompletní finální verze - Bespik
Výživa rostlin
Autotrofní organismy-jsou to rostliny s chlorofylem, mají schopnost
přijímat CO2 a měnit ho na cukry
Heterotrofní organismy:nevyrábějí org. látky, C získávají z org.
látek, které přijímají již v hotové podobě
Saprofiti-přijímají org. látky z odumřelých těl
organismů(např. bakterie, houby, hlístník, hnízdák)
Parazité-získávají org. látky z jiných
organismů(houby, krytosemenné rostliny)
a) hemiparazitismus-schopnost fotosyntézy, odebírají hostiteli H2O
a min. látky pomocí haustorií (jmelí, ochmet)
b) holoparazitizmus-např. nezelené rostliny, odebírají org.
látky(podbílek šupinatý,kokotice, raflézie)
Mixotrofie-hraniční smíšený typ výživy je to přechod mezi
hete a autotrofií (masožravky)
Symbióza:soužití
dvou systematicky různých org. např.-(lišejníky-zde jde o soužití řasy či
sinice(dodávaj asimiláty) s heterotrofní houbou(dodává vodu a min.
živiny)) nebo symbióza hlízkovitých bakterií (fixují vzdušný dusík)
s kořeny bobovitých rostlin
Mykorhiza-soužití stromů s houbami
Minerální výživa rostlin zahrnuje procesy příjmu, vedení a
zpracování živin
Metoda
chemické analýzy->metoda vodních kultur nebo Hydroponie-způsob pěstování
pokojových rostlin
Jednobuněčné
org. –přijímají celým
povrchem těla, ostatní přijímají kořeny
Půdní roztok-látky z půdy, které rostlina
přijímá->vyžaduje dodání en.
Biogenní
prvky jsou zdrojem výživy
rozdělují se na:
a)Makrobiogenní-převážně stavební fce.
Uhlík-je to
základní stavební prvek všech živých org., zdroj- CO2 z atmosféry
HCO3 z půdy
Kyslík-je
rostlinami přijímán jako O2 z ovzduší , význam při dýchání nebo
při fotolýze
Vodík-získává
se z H2O , uplatňuje se jako stavební prvek
v organických slouč., význam i
v energetickém metabolismu
Dusík-umějí
ho přijímat jen bobovité rostliny díky hlízkovitým bakteriím, ostatní ho
přijímají z NH3 nebo z NH4; při nedostatku rostliny pomalu rostou, ztrácejí barvu na listech a zkracuje se vegetační
období rostliny , když je ho nadbytek,
tak se hromadí dusičnany, které se v těle člověka mění na jedy, také
oddalují kvetení
Síra-nachází
se v podobě síranů v půdě
Fosfor-rostliny
ho přijímají z půdy jako H2PO4- nebo HPO42- , účastí se mnoha fyziologických významných
dějů látkového a energetického metabolismu, je součástí ATP; když je ho
nedostatek listy jsou bledě zelené, malé , zpomaluje se růst netvoří se
plody<popel
Draslík-přijímán
v podobně rozpustných draselných solí, většina ho je v buň šťávě
vakluol
Hořčík-přijímán
ve formě hořečnatých iontů; je v chlorofylu aktivuje enzymy; fotosyntéza,
dýchání
Vápník-přijímají ho rostliny z půdního roztoku Ca2+,je
v buň. membránách, neutralizuje org. kyseliny, ovlivňuje aktivitu enzymů,
bez nej rostou pomalu kořeny
b)Mikrobiogenní-převážně statická fce
Železo-katalycká
fce. ;účastník oxidoredukčních reakcí u dýchání a foto..; je
v chloroplastech, bez nej to blbě dejchá a žloutnou listy
Bór-bez něj
je narušen metabolismus sacharidů, tvorba květů a plodů, odumírá vrchol…
Zinek-vstup Zn2+; aktivuje enzymy,ovlivňuje syntézu bílk.
; bez nej se blbě tvoří semena
Měď- vstup
Cu2+ ;hromadí se v semenech a rostoucích částech, fixuje vzd. dusík, bez
nej to blbě kvete
Růst rostlin-změna vnitřního a vnějšího uspořádání,
tvaru a velikosti
-3 fáze růstu:
1) fáze zárodeční (embryonální)-zmnožuje se počet buněk (dělí se)
2)fáze prodlužovací (elongační)-zvětšuje se objem buněk, zmnožují se velké vakuoly
3)fáze rozlišovací (diferenční) – specializace buněk
z hlediska fce.
Faktory růstu:
a)Vnější faktory:slunce(světlo,
teplo) a živiny(voda+látky)
-světlo je
nezbytné k tvorbě asimilátů při fotosyntéze =>
=>etiolované rostliny= ty které rostou ve tmě (klíčky
brambor, lodyha zasypaných rostlin), mají světle zelenou barvu, slabou lodyhu
(špatně vyvinutá mechanická pletiva)
-teplo- růst
probíhá v 5-40oC….. tři významné teplotní body:
-minimum-nižší odumírá chladem,
začíná růst
-optimum-optimální, roste rychleji
-maximum-vyšší, smrt teplem, růst
se zastavuje
b)Vnitřní faktory:fytohormony,
látky a org sloučeniny, rozvod do jiných částí cévními svazky, působí
v malých množstvích, ovlivňují růst, životní procesy
-auxiny(IAA)-podporují
růst buněk a dělivých pletiv ve vakuolách
-gibrerliny(GA)-
v tělech hub a vyšších rostlin; urychlují růst rostlinných orgánů;
přerušují klidové období u semen, hlíz a cibulí ; uplatnění při klíčení ze
semene
-cytokiny(K)-jsou
bod kořenovou čepičkou; zrychlují růst kořene; klíčení, vliv na růst listů
–>zpomalují stárnutí
-Kyselina abscisová(ABA)-navazuje klidové fáze urychluje opadávání listů a plodů
-etylen-dozrávání
ovoce; zpomaluje růst kořene a stonku
-herbicidy-přípravky
na ničení nežádoucích rostlin
Periodicita růstu=závislost růstu na stále se
opakujících podmínkách
1) Denní: (teplo světlo, příjem živin)
2) roční: (klimatické podmínky) a)vegetační období; b)vegetační klid-v ČR v zimě; v teplých oblastech v suchu
Celistvost rostlin-je to abstraktní pojem; rostlina je
celek který se může určitými zásadami změnit; změny působí na jiné části;
Rostlina je schopna korelace ,pomocí ní původního stavu.
1) apikální
dominance=dominance
vzrostlého vrcholu; brání růstu úžlabní pupenů; postraní větvení
2) mezi
kořeny a nadzemními částmi=musí
být v poměru kořeny a nadzemní části
3) regenerace
rostlin =nahrazování
poškozené, poraněné části rostliny. Význam má při nepohlavním rozmnožováním a
při ochraně před škůdci. Vysoký stupeň regenerace mají plevely….kalus-hojivé pletivo
Vývoj rostlin=ontogeneze… vývojová stádia od zygoty do smrti mají 4 fáze:
1)embryonální
fáze – od vzniku zygoty po dozrání semen
2)vegetativní
fáze- od klíčení semen; při ní se rostlina nerozmnožuje, pokud ano
pouze nepohlevně
3)dospělost-rostlina
se rozmnožuje pohlavně; tvoří se květ
4)období
stárnutí-rostlina stárne a dochází ke smrti; katabolické děje
Střídají se stádia vegetační
a dormance (vegetační klid,pozastavují se
metabolické děje, hromadí se látky
zabraňující růstu a klíčení-inhbiční povaha)
Klíčení
semen-ze semena vzniká klíční
rostlinka; řízeno fytohormony; H2O, teplo, O2-podmínky
klíčení)
Bobtnání-voda slouží k aktivaci enzymů
Klíčivost
semen=schopnost vyklíčit; potřebují
různě dlouhou dobu; uchovává se různě(roky,týdny…)
Rozdělení rostlin z hlediska životního stylu= délka života, četnost rozmnožování
-efeméry=celý
vývoj od vyklíčení do vytvoření plodu
-jednoleté=v
jednom roce vytvářej plod a odumřou
- ozimy=na
podzim vyklíčí, přezimují, na jaře dalšího roku pokračují v růstu
-dvouleté=kvetou
až druhý rok
-vytrvalé=žijí
více vegetačních období a opakovaně přinášejí plody, zimu přečkávají jako
hlízy, kořeny….
Polykarpické
rostliny-vykvétají a plodí několikrát během svého života
Monokarpické
rostliny-kvetou a přinášejí plody jednou za život(bambusovníky, palmy)
Vernalizace-vliv
nízkých teplot na přípravu od přechodu do kvetení
Fotoperioda-délka
denního osvětlení-> Fotoperiodismus přizpůsobení rostlink sezóním změnám
vnějšího prostředí a odráží se v jejich geografickém rozšíření
-rozdělení podle nároků na délku osvětlení:
1)krátkodenní-(do 12h..chryzantémy, rýže);
2)dlouhodenní (15-16..pšěnice ředkvička,
špenát); 3)neutrální (je jim to
jedno-pampeliška sedmikráska)
Fotoperiodismus:je
evolučně významné přizpůsobení rostlin sezóním změnám vnějšího prostředí a
odráží se i v jejich geografickém rozšíření.
Pohyb rostlin<- dráždivost=schopnost reagovat na podměty
-fyzikální (hygroskopické-jsou založeny na rozdílné schopnosti
bobtnání buň. stěny na různých částech rostliny a mrštivé-založeny
na kohezi molekul vody dochází k nim při otevírání výtrusnic kapradin) a vitální (taxe-přemísťování
celého organismu v prostoru díky bičíku či brv vlivem jednostranně
působícího faktoru, tropismy-individuální
růstové pohyby vyvolané jednostranně působícími faktory prostředí, nastie-indukované neorientované pohyby)
Rozmnožování:- nepohlavní:nový jedinec vzniká
z části mateřského jedince, u nižších rostlin;
-pohlavní:
jedinec vzniká splynutím gamet, může se lišit, u vyšších rostlin
-rodozměna:střídají
se obě rozmnožování
…spora->gametofyt->gamety->zygota->sporofyt->spora
aaaaaaaaaaaaaaaaaaa
(bara, 5. 1. 2010 17:09)